Lucienne

Již dlouhou dobu přemýšlím, jakým způsobem to udělat, aby se mi ráno dobře vstávalo z pelechu.


Už jsem přestěhovala postel, vyhodila půlku nábytku, zařídila byt podle feng-šuej, nepiju kafe ani černý čaj odpoledne a navečer, pivo si dám občas a nepiju večer do bezvědomí, bydlím v tiché lokalitě a stejně se ráno budím ne úplně odpočatá.

Musím říci, že feng-šuej funguje. Moje tělo ale nějak potřebuje osm hodin spát a když mu tolik hodin nedám, tak je ráno prostě nevrlý.

A tak jsem si pořídila radiobudík. Mám ho asi dva měsíce, za tu dobu se u mě zabydlel a tak nějak si vyhovujeme. A jakou stanici vlastně ráno naladit a kdy? Jak jsem postupně měnila čas svého vstávání a zvyky přes den, tak jsem upravovala stanice, to je jasné.

Přes popík a pro mě neúnosné reklamy jsem se dopracovala na radio Classic. Classic je v pohodě, dokonce tam mám těsně před odchodem z domova jednu jazzovou do kroku. Reklamy skoro žádný, pohoda. Classic mám ráda.

V okamžiku, kdy jsem začala upravovat a oprašovat svůj anglický jazyk, naladila jsem rádio BBC. Není to super? Anglické zprávy se hodí, jsou mezinárodní, člověku to ráno do hlavy půjde úplně samo.

No, po čtrnácti dnech buzení se se samopalovou střelbou, přímými přenosy demonstrací z Iráku, Francie, pláče dětí a výbuchy min, jsem to s rádiem BBC vzdala.

Ta úplně poslední kapka byla, když z Iránu nebo odkud to bylo opět – jako opravdu každodenně – dávali přímý přenos z nějaké války, výbuchu se stovkou rozmasakrovaných lidiček a tam někdo naprosto jasně zavolal:"Tadýýý, tadýýý!!!" na toho, kdo to natáčel. Jasná čeština, jasné určení místa nehody, hrozný. To mě dostalo na kolena. Tak já tady ráno poslouchám přímej přenos z bombardování nějaký český rodiny kdesi v Iránu.

Oni si filmují a nahrávají a někde tam potřebuje člověk pomoci. Nic proti novinářům, ale tohle je hyenismus. Ne že bych to neposlouchala už čtrnáct dní, na fakt moc místech moc lidí zařve a já s tím nic neudělám. A být krmená haváriema od rána  – to ne. Ale tak už funguje naše masová kultura, doslova masová a takzvaně rozmasakrovaná.

Přesedlala jsem na radio, co jsem náhodně naladila. Evropa2. No co tady na tom můžu zkazit? Tůc tůc tůc tůc tůc celou hodinu bez přestávky mne opět neuspokojovalo. A zase reklamy. Evropa2 šla tak rychle, jak přišla.

Ladím, ladím, najdu ČR2 Vltava. Naladila jsem na šestou. Paráda, žádný reklamy, svižná klasika, výborně se vstává. Ale nesmíte naladit o pár minut dřív.

O víkendu jsem totiž taky vstávala s rádiem, ale o jiné hodině. A tak jsem večer přelaďovala znovu na svou šestou ranní a přešvihla jsem to o dvě minuty. Nějaký dvě minuty, o co jde...

A víte, čím mě Vltava ráno probudila?

Dopisy z koncentračního tábora!!! Já ráno při probuzení poslouchala, jak dostávala nějaká ubožačka listy zelí a rybí hlavy a jak jim jídlo na tři dny stačilo jen na jeden a půl dne. A to mě upozornili, že si ten samý dopis mohu vyslechnout ještě v další dva časy během dne.

ROK V DOPISECH

(ČRo3 Vltava 16.5.2006 5:50-5:59)

16. května 1943. Marta Richterová posílá své sestřenici Hedě moták ze židovského ghetta v Rize. (repr. ve 12.50 a 22.47) (10min.)

No nemáte už toho neštěstí dost? Těch přímejch přenosů smrti, bolesti a zoufalství? Já jo. Já se v lidským neštěstí nehrabu po desetiletí, já ho aktivně přemáhám. Tohle prostě nikomu nepomůže, jenom to lidem vymývá mozek. Globalizace je prostě neúprosná a kachničky na konec zpráv pocit bezmoci nad cizím utrpením nezastaví. Je to prostě manipulace.

Fakt už nevím, jak den začít, když nemáte opravdu nikde kouska klidu. Přelaďuji na 6:00 a dám si fakt bacha na 5:50-5:59. Protentokrát zůstávám na Vltavě, která je totálně beze slov v ten čas, co potřebuji a možná, že si jednou pořídím cédobudíka a bude.

A Vám se vstává dobře? Poslouchali byste každej den lidský neštěstí hned po ránu?

linkuj.cz vybrali.sme.sk