Nikdy předtím jsem si neuvědomila, jak moc je potřeba dobré uklízecí nářadí. Popravdě řečeno lituji všechny hospodyňky a domácí puťky, které vydrží s tím smetákem, co se nyní prodává. Rozdíl mezi komerčně vyráběnou násadou vysokou 125cm a 130cm je přesně 5cm.
Rozdíl mezi násadou, na kterou jsem zvyklá na smetáku a násadou, která je podle nich nejdelší a jiná se naprosto, ale opravdu nevyrábí, je centimetrů padesát. Největší rozdíl vidím asi v tom, že si v "Made in China" myslí o evropských ženách že jsou asi asijské výšky, stejně jako na tržištích si myslí, že většina žen má nohu velikosti 36 a méně (pro muže – velikost vaší mohutnější dlaně). Zajímavé je, že si to myslí i v Německu, Rakousku, Anglii a vůbec pravděpodobně v celé EU.
No co nadělám... Záda si přeci nezhuntuju na blbým smetáku. Já potřebuji plachtit se smetákem, potřebuji tančit a tudíž potřebuji prostor pro čistotu tance, správná násada musí do ruky sednout jako dobrý milenec.
A tak jsem otravovala a ryla jsem do svého přítele několik týdnů, až to psychicky nevydržel a řekl, že mi tedy násadu zařídí. A když to jinak nepůjde, zařídí celý nový smeták. Přeci nebude neustále poslouchat to drtivé:"Potřebuju delší násadu u smetáku, jinak to bojkotuju. Zametání má být zážitek z krásy a čistoty a elegance pohybu a ne takový uprděný košťátko, co ani nevezmu pořádně do ruky, protože mi to sahá pomalu jenom k pasu."
Nehledě na to, že pokud mám být spokojenou lucy, není nic lepšího než dlouhá násada co sedne do ruky jak ulitá a možnost krocení lucy vytvářením časté potřeby zametat. Cožpak o to, nepořádek se vytváří celkem sám od sebe neustále, ale ty smetáky! Bída a utrpení!
Zavítali jsme tedy z domácích potřeb do železářství, že mi smeták v případě potřeby přítel vytvoří z prkýnka a vlastnoručně vyrve rýži žíně a narve je do mikroděr v kresbě dřeva z jím stejně tak vlastnoručně uřezané a ohoblované větve, kterou tedy nechá nejdříve vyschnout, aby to zametalo rovnoměrně. Až tak byl hodný! Miluju vstřícné muže, zvlášť takové, kteří se starají, aby se žena neudřela.
A tam jsem to uviděla. Vrhla jsem se k násadě a zjistila, že to opravdu není násada na smeták. Byla to násada na hrábě... Jak jinak. Pak se máme domluvit v širším a abstraktním měřítku... K násadě na hrábě se hodil kartáč na dehet. Rýžový. No co by pro mě přítel neudělal, aby se mi dobře pracovalo u domácích prací.
A tak mám kartáč na dehet s násadou na hrábě a nové koště dobře mete. Zvlášť když odmetám z jediné průchodné minicestičky vrstvu sci-fi a fantasy knih a dobrodružné literatury odborné literatury a učebnic, se takové dobré a výkonné koště hodí.
Když se taktně ptal, jestli mu ho někdy půjčím, odvětila jsem, že na jeho narozeniny, aby mi ho neošoupal. Takové chlapy znám, oni pak vyvinou uklízecí aktivitu a kartáč na dehet jim bude málo výkonný a koště se mi urazí a... a... A začne se mi zmenšovat a ubývat a já skončím tam, kde jsem začala...
A to tedy ne! Svůj kartáč na dehet si budu bránit vlastním tělem! A žádné vysavače, to už pak není žádná zábava. A pračku taky nechci! Radši valchu! A žádná televize...
Hlavně, že jsem spokojená...
