Lucienne

že aspoň občas, ke mně někdo nakoukne ;-) A i to "hodně" potěší.

Mívám záchvaty uspokojení nad tím, že jsem čten, kladně hodnocen či má práce oceňována i mimo běžné "oceňovací postupy". Je to příjemné a jednou za čas doporučuju každému muži. Partnerka by pak měla zvládat v takových chvílích prohlásit: "No vidíš jak jsi šikovnej!" Domácí klid a spokojený chlap zaručen, tisíce děkovných dopisů... ;)

Ale vysoká návštěvnost blogu je věc dvousečná, pozor na to!

Posouvání hranic - to je ta slast, návštěvnost se zvedla, protože to začalo být komerční...

Vím, že nikdo jiný to tak dobře a s láskou neudělá ,-)

2Jenn:
Mám to stejně. Obzvlášť díky tomu, že konkrétně Ty si pamatuješ, že jsem u Gomby zaplakala po Inkovi, co jsem ho přes půl roku neviděla a Ty jsi mě na něj nasměrovala a vyrostlo z toho něco velmi pěkného, čeho si dost vážím. Chválím za všímavost a pamatováka a ještě jednou děkuji za všímavost:)

2Arthur Dent:
To věřím, že máš záchvaty uspokojení nad svou čteností :) Bylo mi líto, když jsi přestal psát a pak jsem až za dlouhou dobu, velmi nedávno, zjistila, že znovu píšeš. To víš, pamatuju si Tě, četl ses dobře. Obzvlášť poslední věty z Tvého rozlučkového blognutí mám stále na paměti:

"Stal jsem se o 263% zahořklejším, o 117% zatrpklejším a o 331% agresivnějším.

A v neposlední řadě jsem si trošku vylepšil sloh."

Ale přeci jenom se přiznám, že se sice chodím koukat a číst, ale špatně se mi komentuje, protože máš tak napsaná pravidla pro komentátory, že si říkám, že můj komentář by třeba jenom pochválil, jenom by tak kníknul, že se mi tam líbilo to a to a přitom by to nemělo tu obsahovou hodnotu, kterou vyžaduješ v Pravidlech moštárny http://zapisnik.maly.cz/491765-pravidla-mostarny.php?KeepThis=true&TB_iframe=true&height=500&width=800.

Nechci Ti hnojit bezobsažnými komentáři blog. Často k tomu, co píšeš totiž nevím, co hodnotného dodat. A nehledě na Tvoje desatero, to už je úplně misantropický. Tak jsem trochu zastrašená takovou ukázkou síly, víš...

Ale aspoň už víš, proč moc nekomentuju...

Snažím se být chápavou partnerkou a chválit chválit chválit. Jestli je Kojot spokojený, to musí vědět on. Každopádně nějaký jeho kamarád říkal, že si Kojot nemůže stěžovat :)

2Ibrahim:
Tak toto je cenný postřeh, pokud ho chápu správně. Nicméně - je článek o abstinujících alkoholicích, dlužnících a přiznání se k vymýšlení horoskopů komerce? Je to stejně zapeklitá otázka jako kdybychom se přeli o tom, zdali je psaní o hermetice a okultismu duchovno.

Je a není to komerce. Líbivé články se širokým dosahem jsou hodnotné pro širokou veřejnost, zatímco úzkoprofilové články o vesmíru a thelémě a religionistické studie jsou k nezaplacení pro úzkoprofilové hledače vědění, kteří se jinak odvažují a mlčí. Oboje je hodnotné.

Komerce jako reklama, jako že je na Kojotově blogu asi týden, zatím nevydělala ani na slanou vodu a přesto jsme za ni museli zaplatit, protože to je fér a je to tak v podmínkách Bloguje.cz.

Kterou komerci jsi vlastně myslel? A stále si myslíš, že to komerce je?

Máš hodnotné postřehy, říkám to radši ještě jednou. Všímám si tvých asociací od té chvíle, kdy jsi začal komentovat. Jen tak dál...

2Gomba:
Vítej do klubu :) Když si myslím, že jsem něco udělala dobře, taky se pochválím :)

První d§leřitý akt, který jsem na www.ateo.cz spáchal byl ten, že jsem vyhodil počitadlo. Mám statistiku, vlezu do ní tak 2x měsíčně. Už jsem hodně přes 2 miliony. A co s tím?

Na blogu jsem počítadlo zlikvidoval rovněž. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že si mohu nauploadovat třeba 200 přístupů za pár minut. Prostě tenhle nástroj je CHUCPE... :)

2Arthur Dent podruhé:

Na druhou stranu, to že já mám nějaké hranice, neznamená, že je tak nastavené mají všichni. I přes Tvá opatření jsou u Tebe komentátoři, kteří si evidentně nejenom, že nepřečetli misantropovo desatero, ale chovají se jako idioti.

Je vidět, že vysoká čtenost má svá úskalí a Ty na ně právem upozorňuješ.

Popravdě řečeno, netuším, co bych si počala už jenom s první otázkou pod Tvým článkem o Českých linkovacích službách http://maly.bloguje.cz/564627-ceske-linkovaci-sluzby.php

Možná bych odkázala na Tvé blogovací desatero ;)

Neuvěřitelný, jak někteří lidé mohou reagovat na naprosto neškodný článek.

A to mi připomíná, že nyní chápu zcela jasně, proč skončil "Převážně neškodný"...

Zašel na zcela škodnou...

Arthur Dent: Teda tohle kdyby mi někdo řekl tak si připadám jak troska která nikdy nic nedokázala a teď konečně přišla jiskra naděje.
Jestli je ta návštěvnost jednorázová a ne průměrná tak dělá jedině dobře že neslaví. Takovýhle návaly se musí okamžitě využít aby se z těch lidí stali pravidelný čtenáři.
Osobně se k tomu snažim přistupovat stejně. Co tvořim ? Tvořim si nějakou pěknou psychickou poruchu, doufám že vznikne nějaká v knihách naučných ještě nepopsaná, ... mueheheh :o)

2aTeo:
Věřím tomu, že máš čtenost přes dva miliony na Tvých stránkách. Jsi prostě dobrej.

Tvoje ignorace počítadel vychází z toho, že Ty víš, že jsi dobrej a víš, že máš čtenost a je Ti to vcelku jedno. Asi jako když si milionář zajde do najdražší restaurace na pivko a nepočítá drobný...

Ale většina lidí není tak bohatá, aby popíjela v nejdražších restauracích, stejně jako drtivá většina není tak drsná, aby linkovala nic, nothing, nichts a kulový a vyhodila čítače. :)

2Tonda:
sice to nebylo na mě, ale pobavila jsem se :))))))))))))))))))))))))

http://kojot.bloguje.cz/565033-pokuseni-a-meze-slusnosti.php

O čtenosti nic nevím a snad ani vědět nechci, psal jsem o fotomontážích... a to číslo je za 3 a půl roku. :)

2aTeo:
Já vím, že jsi psal o svých stránkách a ne o čtenosti. Rozlišovala jsem sama v sobě, i když jsem napsala jen "čtenost" místo i "koukanost", zahrnula jsem to pod jedno slovo.

Wow, dva miliony čtenářů za 40 měsíců? To je 50 tisíc za rok a to je pořád víc než co mají méně úspěšní stránkaři. ;)

50 tisíc je průměr za měsíc... psal jsem "hodně přes 2 melouny", ale pravda je, že nejméně třetina jsou odpůrci, prostě ti, co mě paradoxně "nemusí". Možná i proto nemám na žádném ze svých webů odkaz na ten druhý... to by bylo v komentářích nablito! :-/

sorry, blondýna...

nějak mi ty nuly unikají :)

nulovou návštěvnost, ale skoro jako bych měl. Slavím když ke mě přijde po napsání článku padesát čtenářů, jednu dobu jsem měl i pravidelné komentátory.
Jo když píšete nudně...
Tož tak.

mrknu. Mikine :o)

Ale Mikine...
Ale Mikine...
Ale Ty jeden Mikine...
Ty Mikine jeden jednovatej...

Víš, tak krásnou fotku, jako jsi měl u tohoto článku http://mikin.bloguje.cz/537436-pribeh-k-fotce.php,
to když jsem skládala tyhle fotečky dohromady, tak jsem na tu Tvoji docela myslela... Sice není mrazivá, ale je od všeho tak vzdálená, že by určitě taky chladila.
K téhle fotce se dokonce docela často vracím - jen tak se podívat.

Pokárání beru. :-)

A za pochvalu, díky. Teď už jsem ve stavu kdy ji dokážu brát vážně. Před nějaou dobou, ne až tak dávnou, bych se utopil v pochybách: "Jak to ta lucy jeno myslela...". Díky. :-)

2Mikin:
Jak bych to asi myslela s pochvalou... No jak bych to asi jenom myslela. Prosím Tě, krásná fotka, zasloužená pochvala.

A mimochodem, můj článek je přesně o tom, že chlap si prostě odmítá užít svůj kousek slávy, svou pochvalu, svůj kousek "díla". Takže znám víc než důvěrně takováto přemítání mužských polovic.

Věř tomu, že nám ženám se mnohem lépe žije s chlapem, který se dokáže pochválit a užít si svůj vlastní výtvor i s pochvalou.

Cituji tě: Snažím se být chápavou partnerkou a chválit chválit chválit.

Není to trošku falešný?:-)

Reakce na Dentův komentář [2]:
Partnerka by pak měla zvládat v takových chvílích prohlásit: "No vidíš jak jsi šikovnej!" Domácí klid a spokojený chlap zaručen, tisíce děkovných dopisů... ;)

Snažím se být chápavou partnerkou (chápu to, že mám skromného a všelijak urputně se "na zemi držícího" partnera, který si chválu a úspěch nechce připouštět, což je docela velký handicap, jestli jsi to někdy zažila)a chválit a chválit a chválit a ono je vždycky za co, vždycky se dá najít něco hezkého na mužově chování či výsledcích nebo prostě jenom třeba na ležérně spadlém pramínku vlasů...

Dělám to ráda a dělám to často. A nemá to s falší co dělat.

Jak to děláš Ty? Dokážeš pochválit muže?

teď jsem dočetla do konce ty komentáře, a řeknu ti můj pocit, který bude asi těžko akceptovatelný...
Trošku na mě působíš jako někdo, kdo Kojota podceňuje a vidíš ho jako neschopný děťátko, který sám nezná svou cenu, hodnotu, schopnosti. Tak moc ho chválíš a protěžuješ a opečováváš, až si říkám: Není ta holka trošku zamindrákovaná... Jakobys měla strach, že o Kojota přijdeš, když to přestaneš dělat. A taky jako by byl prodloužením tebe samé.
Ono, upřímně - děláš, jako by vyhrál nobelovu cenu za literaturu. Dramatizuješ to.

tak jsi mě předběhla v odpovědi na první můj komment:-)

Tak tady odpověď na tvou reakci:
"Chválit chválit chválit," to je jak z nějaký příručky pro zoufalé ženy, co mají doma slabomyslné chlapy.
Já ani tak nechválím, jako děkuju. Chválím, když je to na místě, jeho dílka, to, co se mu povedlo, ale ne jeho samotnýho. Pochválit dobře napsanej článek to si představit umím, ale chválit za to, že kliklo tisíc lidí? To je trošku podceňování
hodnot dotyčnýho. Dle mého.

V mých očích ho ztrapňuješ. Možná ne jen v mých.

2ann:
Promiň, ale tohle je otázka náhledu. Pokud v blognutí vypíchnu situaci, kdy si myslím, že by si měl dotyčný užít zaslouženého pocitu z dobře vykonané práce, je to můj pocit a mám na něj právo.

Pokud sis všimla, Kojotovo blognutí o pokušení a mezích slušnosti http://kojot.name/565033-pokuseni-a-meze-slusnosti.php, dává Kojot svůj vlastní náhled na věc.

Oba jsme dospělí a oba svéprávní, oba máme svůj náhled na realitu. Nevšimla jsem si, že by někde Kojot reagoval tak, že by to skřípalo nebo se cítil ztrapněn. To si bohužel do mého textu vsouváš Ty.

Nadsázka je nadsázka a humor s ní úzce souvisí. Kdybychom si Kojot i já nedokázali udělat ze sebe srandu, byl by to nudný život. My si ze sebe srandu děláme docela často a rádi a necítíme to jako trapnost. To samé o stylu psaní - každý má svůj styl.

Nevím, jak u Kojota, ale jestli Ti má nadsázka připadá nemístná, neberu Ti Tvůj názor, vyjádři se k textu jak potřebuješ.

A proč ho nepochválit za to, že kliklo tisíc lidí? Kde máš svůj blog a svá dílka, aby sis dokázala představit satisfakci tisíce čtenářů po propsaných nocích? Nehledě na to, že nadsázka je prostě můj styl vyjadřování a nemusí znamenat to, co opravdu s Kojotem prožívám. Tohle není reality show, aspoň pro mě ne. Já se svým psaním bavím a uvolňuji a baví mě bavit lidi kolem sebe a podle toho píšu. Kojot má za sebou čtyři knihy, několik povídek ve sbírkách a tak dále a je to spisovatel jak řemen. Oba to víme. Tak o co Ti jde? Chceš mi říkat, jak to mám dělat? Jak mám chlapa chválit a co mu mám říkat? Fakt??? Zrovna tohle si rozmysli dobře, s tím tady nepochodíš.

Ale silně se mi nelíbí, že ukazuješ na mé čtenáře "možná ho ztrapňuješ nejen v mých očích" a vsouváš jim svůj názor.

To příště nedělej.

2 Ann: Nestačím žasnout. Nemám pocit, že bych byl ztrapňován nebo něco podobného. Neřeš to.

2ann podruhé:

Prošla jsem si minulé komentáře z Tvé strany a než se opět dostaneme do osobních invektiv z mně nepochopitelných důvodů, protože nejenom že Tě neznám, ale ani Ty neznáš mě, zvaž, zda Ti stojí za to navštěvovat a číst a rozčilovat se nad mými texty. Skoro bych i řekla, že by sis měla uchovat zdravé nervy a nechodit na návštěvu.

Z posledních patnácti článků mně vyplynulo, že jsem podle Tebe "magor", "trošku falešná" a "trošku zamindrákovaná" a dělám z Kojota "neschopný děťátko".

Doufám je Ti jasný, že tohle tu tolerovat nebudu, můj dům můj hrad.

V případě, že by sis chtěla počíst cosi o bloggerské etice, vřele doporučuji článek od Roje:
http://roj.bloguje.cz/527252-jedna-o-vose-druha-o-kose.php a taky Dentova Pravidla moštárny:
http://zapisnik.maly.cz/491765-pravidla-mostarny.php.

Myslím, že Tě obohatí, protože zjevně spoustu věcí nevíš.

Vzhledem k tomu, že mi šiješ do chlapa, tak jsem se podívala i na jeho blog a co jsem nezjistila: taky jsi v trvalé opozici.

K článkům dáváš komenty, které jsou off-topic, například se ho ptáš u článku o jeho mezích slušnosti na toto :" proč tady máš tu reklamu, kojote?" a vůbec se chováš jak slon v porcelánu. Co Ti je do toho, proč tam má vlastník blogu reklamu? Proč se navíc ptáš tak neuctivě? Kojot není "tvůj kámo" ann, nepásli jste spolu krávy.

Zvaž, zda radši nečíst běžný tisk a přestat řešit naše soukromé věci, po kterých Ti je houby.

A nakonec bych ještě přidala Dentova slova, která jsou mi velmi blízká:
"Názor je něco, co se udělá kdekomu a má to pak cenu kožešiny ze starého krtka. Zajímají mne myšlenky, nápady, informace, tedy něco, co mne může posunout dál. A názor pana XY na to co píšu a jaký jsem není zrovna něco, co by mělo vysoký směnný kurs na trhu myšlenek." z výše uvedeného Rojova článku, komentář 19.

Tož asi tak.
Na hrubý pytel hrubá záplata.

neřešim to. řekla jsem jen svůj pocit. Tolerovat ho samosebou nemusíš... nemusíš mu ani věřit. Nalož s ním, jak uznáš za vhodné. Co jsem řekla nebylo ve zlobě. A na hrubý pytel hrubá záplata... no když to máš takhle, tak jo no... :-))) Bouchni si:-)

2ann:
Ano, mám to takhle.

vlastně jsem moc nepochopila, proč si to bereš tak strašně osobně a dokonce jako osobní útok. Mluvila jsem k věci, řekla jsem svůj pocit. Něco jiného by bylo, kdybych jisté myšlenky, které se ti nelíbí, napsala bez vysvětlení a bez kontextu, jen jako nějaký výkřiky... Pak bych míru tvé naštvanosti chápala líp. Že máš nadhled, jak říkáš, a píšeš s nadsázkou, ok... tak to tak ber. S nadhledem a nadsázkou. Vím co říkám, a stojím si za tím. Že jsi ukázala hranici toho, co sneseš, je jiná věc a myslím, že je to naprosto v pořádku a patří to ke komunikaci. Samozřejmě že tě neznám, a nevím, jak se škádlíte, ale za to se na mě nemůžeš zlobit. Pravděpodobně nebudete ani děcka. Vycházím jen z toho, co tady je. To, co jsem napsala, jsem nenapsala se záměrem tobě, nebo vám uškodit. To bys mě trošku podcenila:-) Jen jsem napsala, co si upřímně myslím a jak to cítím, protože jsem se domnívala, že když píšeš (píšete) a zajímáte se o hlubší poznání, domnívala jsem se, že to uneseš, byť by to byl nesmysl, a byť by to bylo hůře akcpetovatelné, než vyloženě pozitivní ohlas.
Ale není-li to pořeba a je-li to bezcené, ok, tak to je.
Ale zase jsem tě o něco lépe poznala na základě tvé reakce.
Mmj, blog mám, čtenáře taky, a dál svými tzv. úspěchy operovat nebudu, neb mi to přijde žinantní. A ještě taková kuriozita: jsem povolená a zároveň zakázaná být na seznamu, protože nejsem moc milý a uhlazený bloger a zároveň asi jo a lidi v tom mají zmatek .:-) Někdy fakt říkám věci syrově, rovnou, jak je cejtim, jsem si toho vědoma. Měj se pěkně.

sleduji tuto diskuzi. Možná že jsi to tak, Ann, nemyslela, a já ti to osobně věřím. Ale k čemu je dobré se "montovat" do vztahu dvou jiných lidí, do kterého nevidíme tak dobře, jak oni dva? A v tom je ten problém, že poslední tvé příspěvky byly právě o tomhle. Mohlas psát a diskutovat o tisíci jiných věcech, ale vybrala sis právě tohle téma. Proč?

2ann:
Víš, Tvoje reakce mi přijdou spíš než jako "upřímnost" jako "drzost a neomalenost" a velmi mi připomínají právě nedospělé děcko, které jde rozdávat rozumy o vztahu dvěma dospělým aniž si je vědomo hodnoty svých "jakorad".

Nestojím o Tvoje rady do svého vztahu a nestojím o Tvou upřímnost na toto téma, protože nestojí za nic. Nemají žádnou váhu, jen předstírají, že něco jsou, kůže ze starého krtka.

Svůj blog nepíšu proto, aby mi lidé radili, co mám dělat s nastávajícím, to si uvědom. Je to od Tebe nebetyčná drzost na návštěvě na mém blogu se do tohoto pustit a věř tomu, že Ti brzo zavřu dveře, budeš-li v tom pokračovat.

Ty se prostě chceš stavět zajímavou a když už najdeš nějaké téma, tak ho načneš zhruba tímto:"ale JÁ to dělám tahle a to je větší vodvaz a když si nenecháš srát na hlavu, jsi měkká a netoužíš po hlubším poznání" a k tomu děláš komentáře.

Tak zrovna na takový egoismus tenhle blog není stavěný. Tohle si vytvářej na svém blogu, k němuž ani nedáváš link a stavíš se za "anonymního" komentátora bez mailu a bez stránky. Proč asi? Protože se stejně nemáš čím nosit a bůhví, jestli ho vůbec máš.

A jestli jsi v pubertě a baví Tě být v opozici, tak si uvědom, že já jsem k Tobě věkem dvakrát a jdi od toho. Fakt mi nemáš co nabídnout a neschovávej to za nějaký "hodnotný rady".

to je v pořádku:-) stačila by i jedna věta:-) K obsahu tvýho komentářů se vyjadřovat nemusím, vypovídají až moc. Moje adresa je ann.bloguje.cz.

2ann:
No, co dodat. Na to, jak Tě tepali právě pro obsah (jedno z jakýho důvodu) a jak ses bránila u článku pod Rojem jsem doufala, že nejsi z adresy ann.bloguje.cz.

Jestliže to tak ale opravdu je, pak nechápu proč dáváš ostatním ochutnat to, co Tobě samotné nevoní. Opravdu. Ann z Rojových komentářů zněla tak, že "ví" a nepřenáší dětské nemoci komentátorů dál. Že nebude napadat jiné ženy na cizích blozích, když to sama nemá ráda.

Viz komentář 90 od ann:
"ano, pouzivam agresivni ton a pri tom (uz v perexu clanku to je!) rikam ze ho pouzivam. Je na tom neco v rozporu? :-) Napísu ze jsem krava, chovam se jako krava a pak prijde nekdo a rekne ti: Rad bych ti pomohl. Nastavim ti zrcadlo: Ses krava, ale asi to nevis.
Tak o tomhle je cela tahle debata. Rekni mi radsi neco novýho anebo nic...:-) Ale dík. Myslels to dobre.:-) (to je v poslední době moje docela oblíbená veta...:-)"

Tohle mi o Tobě taky dost vypovídá.

Ale abych nebyla jenom cynická - máš hezkej blog, dokonce na něj občas zavítám. Design s chlapcem Rojem držícím Annu Kareninu je úžasnej. Líbí se mi, fakt.

Škoda, že se sem chodíš jenom vyřvat, zrovna od Tebe bych to nečekala. Koneckonců, můj názor znáš. Není to o pozitivních a negativních zpětných vazbách - neznáš mě a já neberu rádobyzpětné vazby od lidí, kteří mě neznají, protože mi nemají co říct.

Z Tvé strany je to o bezdůvodném rytí do druhé, do jejího vztahu, do jejího muže a to Ti neberu, to se nedělá ani mezi přáteli a my dvě kamarádky a důvěrné k tomu opravdu nejsme.

To si dělej jinde, prostor na to máš.

Ukázala jsi mi svoji hranici už v komentáři č.28. Řekla jsi: "NE, NECHCI TO." A možná sis nevšimla, že se stebou nepřu. Respektuju, chápu tvůj vztek. STAČÍ MI říct TO JEDNOU.
Zdá se, že to nechápeš a stále opakuješ to samé dokola, bezhraničně.
Má hranice je tady:
Neočekávej, že se budu obhajovat a reagovat na tvé úvahy. Nejsou pro mne relevantní, neberu je vážně.
A k tomu citátu: Uvědom si, že srovnáváš obsah svých komentářů s obsahem komentářů nikoho jiného a můj citát dáváš do jiného kontextu. Respektuj, že každý rozhovor je jedinečný. I ten s tebou. Měj se pěkně.

2ann:
To jsem ráda, že Ti to stačí říct jen jednou.

Měla jsem pocit, že jsi mě asi musela špatně slyšet po tom, co jsem četla ve Tvých dnešních komentářích...

Měj se pěkně.

já vím, žes ten pocit měla, proto jsem ti to řekla srozumitelněji, jednodušeji, holou větou:-)

2ann:
To víš, když někoho posílám do háje, tak chci, aby věděl proč :) a neřekl, že jsem mu to nevysvětlila a odbyla ho :)

U dětí to funguje úplně stejně. Když jim to dobře vysvětlím, mám vysokou šanci, že si to i zapamatují a pochopí to. Dost dobře nefunguje logika "Proč? Proto."

Vždycky se mi to osvědčilo i když to zabere víc času. Je to... poctivější vůči příjemci slov.

Básník žasne;
skutečnost či sen?
Nakonec z těch dvou se staly kamarádky!
Z koho že to?
No přeci z dam těch včera ještě znesvářených.
Z Ann a Lucienne!

Kojote, ach Kojote, jak já Tě chápu!!!!

2arsinoe:
Tak to má Kojot fakt kliku.

2 Arsinoe: Díky ;-)
2 Lucienne: To jo ;-)

byla jen tvoje zlost a lamentace. Bylo v ní mnoho projekcí, které se mnou měly pramálo společného. Neodbyla jsi mě ale svoji rozhorčenost. Chápu to, ahoj.

2ann:
Je zajímavé, že po skončení konverzace načínáš novou. Popřemýšlej o svém stínu. Ahoj.

divím se; život je příliš krátký, ale dlouhý na to, abysme vystačili s energií, kterou jsme dostali při naŕození

Nic nenabíjí energií více, než diskuse s kvalitním nepřítelem. A proto, milujme své nepřátele, hýčkejme si je, dokážou říct, co si myslí, i když se nám to nelíbí, ale tím můžeme na sobě lépe pracovat, ale je nutné si přiznat, že může mít nepřítel pravdu. Pozor - jen atˇse z něho nestane přítel - to je velké nebezpečí, pak už bude jenom mlžit.

Ibrahime, dlouho jsem si myslel totéž, než jsem zjistil, že mne to přesvědčování vlastně unavuje. Každý ať si myslí co chce, každý ať si nabije hubu. To je nejlepší věc, jak se "obrousit" a získat moudrost, neboť "rozum", ten má každý. Snad.

Tak musim rict zcela uprimne, ze me kazda pochvala potesi, a nezkoumam, jestli byla uprimna nebo ne. :-)

A nektere uzivatelky to vedi a ZNEUZIVAJI toho!! Jak je ten svet diky tomu bajecny..
:-)

Jé, ahoj Roji,
to jsem ráda, že Tě každá pochvala potěší. No vidíš... Každého těší něco jiného :)

Tak abych Tě taky pochválila a měl jsi hezčí den, tak se mi líbí Tvé styly na stránkách. Obzvlášť ten kytičkový. Slaďáky miluju :)

Přece Ti nebudu říkat, že se mi ten sněhulák moc nelíbí... :))))

Diky za velice taktni nakopnuti, ze bych mel co nejdriv prijit s novym neotrelym stylem :-)

2Roj:
Ty si aspoň umíš poradit, ale já si nejdříve rozdrbu šablonu (jednu) a pak žebrám u Yuhůa :)

Tak už se těším. Nápaditý styl zase může potěšit mě jako čtenáře.

Totiž, pořád jsem nezapomněla, jak jsem jednou šla na svůj blog a tam byl místo toho Tvůj a po mém ani stopy. Hrůza mě obešla, ale teď, kdybys tam měl úplně nový styl, tak to bych to viděla hned barevněji a ne tak černě (nechystáš ná-ho-dou černé variace, viď.);)

fffsssss.. :-)) a jeeee... vvv
trochu napovim: http://rojanek.bloguje.cz

Nena mi slibila, ze mi tu fotku da :-)
Nemuzu bez ni zit! :-)

No, jednoznačně její blog aspiruje na opravdu nejkrásnější blog nejenom na celém bloguje, ale na celém netu. :)

Člověk by řekl, že se vytahuješ s naprosto obyčejným stylíkem a on takový krasavec.

Líbí!

Doufám, že budeš po zásluze odměněn.